Eifel

Německá část Eifel leží ve vysokých nízkých horských pásmech spolkových zemí Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko. Pokračuje v Belgii a Lucembursku s názvem Ardeny. Toto pohoří překračuje hranici a je součástí Porýní břidlicových hor. Obyvatelé Eifelu jsou známí jako Eifler nebo Eifeler.

Pohoří Eifel se nachází mezi Cáchami na severu, Koblenz na východě a Trevírem na jihu. Na východní a jižní straně je ohraničeno údolími Rýna a Mosely a na západní straně na belgické a lucemburské hranici. Oblast je oblast, kde se nacházejí prameny řek Kyll, Ahr, Erft a Urft.

V roce 2004 byla část Severního Eifelu vyhlášena národním parkem. Od severu k jihu jsou v Eifelu čtyři přírodní parky. High Fens-Eifel, Porýní, Jižní Eifel a Vulkaneifel. Pouze první park zasahuje na jih do severního úpatí Eifelu.

Pěší turistika v Eifel

Jako rekreační oblast je Eifel rájem pro turisty. Kraj v nízkém pohoří je protkán hustou sítí dobře značených turistických tras, kde můžete zblízka zažít malebné kouzlo. Po túře si můžete dát nohy nahoru a užívat si pohodlí ve wellness hotelech a prázdninových apartmánech v Eifelu. Dobře trénovaní turisté a příznivci trekingu najdou v tomto regionu Eifel vzrušující dálkové turistické stezky a jednodenní túry pro svou turistickou dovolenou. Především musíte vyšlápnout Eifelsteig a další prémiové turistické stezky a dlouho mluvit o svých dobrodružstvích.

Nemusíte si vybírat speciální sezónu, abyste se vydali na túru do Eifelu! Barva jara v Eifelu je žlutá, s květy narcisů v dubnu a květem koštěte. V létě nabízí lesy turistům řeky, stín, jezera a maary, ve kterých se mohou osvěžit. I na podzim jsou lesy barevné a v zimě zasněžená krajina.

10 nejlepších turistických tras v Eifel

1-    Pyrmonter Felsensteig

Trasa začíná na parkovišti Pyrmonter Mühle, poblíž hučících vodopádů. Krátce jdeme po okresní silnici, až ji přejdeme a napojíme se na tichou lesní cestu. Měkká travnatá cesta lemovaná nádhernými merlíky a živými ploty nás přivádí na lesní cestu, která se vine širokými poli. Už z dálky se vysoký kříž objevuje na Sammetzkopfu, který je na jaře obklopen žlutými řepkovými poli. Zde máte fantastický panoramatický výhled do kraje. Další polní cesta nás zavede do přírodní rezervace na Juckelbergu, skutečného přírodního pokladu plného sukovitých lesů a nádherných kvetoucích živých plotů merlíků.

U chaty Hauerhütte si můžeme udělat krátkou přestávku, dokud nedorazíme po cestě nahoru a dolů do Elzbachu. Cesta nyní vede krásným olšovým lesem, kde každý ohyb řeky prochází podél nádherných útesů Ďáblovy komnaty. Z Elztalu není naše cesta dlouhá ke středověkému hradu Pyrmont. Pokračujeme po nádherné cestě do "Království skal" s jeskyněmi a strmými útesy. Nakonec následuje sestup do údolí Elz s jedinečnými výhledy na hrad. Nakonec jdeme údolní cestou zpět k mlýnu Pyrmont a okružní cesta končí.

2-   Kolem Esch, Klausen a Sehlem

Naše trasa, která spojuje Esch, Sehlem a Klausen, začíná na parkovišti komunitního centra v Esch.Nejprve projdeme po Brunnenstrasse a Kapellenstrasse, podél desátkové stodoly a opustíme komunitu Eifel směrem na Klausen. Po podjetí dálničního mostu odbočíme doprava na asfaltovou farmářskou cestu a vyšlápneme 100 metrů. pokračujte a odbočte doleva. Po cestě před námi jdeme cca.3 km., přes město Krames a přes části Svatojakubské cesty až do Klausenu.

Klausen je místo, které je považováno za nejznámější poutní místo v Porýní-Falcku. Duchovní místo síly má historii, která sahá více než 500 let, počínaje malými. Známý poutní kostel „Maria Heimsuchung“ byl slavnostně otevřen v roce 1502. Na západním konci severní uličky se dostanete ke kapli milosti, jejíž historie sahá až do 15. století.století se vrací a byl obnoven v roce 1902.

Vyjíždíme z Klausenu přes Triererstraße směrem na město Pohlbach. Kolem Pohlbacherova mlýna projdeme cca.4 km. a dojet do Sehlema. Náhrobek Georga von Esche (1532 až 1560) se nachází ve farním kostele, který je zasvěcen svatému Jiří. Pokračujeme městem po Kirchstrasse, až dorazíme na křižovatku Klausener Strasse. Na křižovatce odbočíme doleva, projdeme kolem „Kutschertränke“, pod mostem z kopce na křižovatku směrem na „Sportplatz“. Odtud se opět dostáváme do Eschu, který nás vede po asfaltové farmářské cestě k výchozímu bodu.

3-   Bergheidenweg

Tato okružní trasa má 10 km. dlouhá a nabízí atmosféru mezi jalovcovým vřesovištěm a borovicovými háji. Velmi krásné cesty vedou smíšenými lesy, podél Nette a Selbach, doprovázené krásnými výhledy na Eifel. Pokud si chcete opravdu užít jalovcová vřesoviště, můžete využít napojení na stezku snů Wacholderweg.

Naše trasa začíná na parkovišti areálu zimních sportů u Arftu a vede otevřenou krajinou vřesovišť do přírodní rezervace Heidbüchel. Původní borovice lemují cesty typickou písečnou a vřesovitou vegetací. Po příchodu na vrchol Heidbüchel jsme odměněni jedinečným výhledem na výstup. Klesáme z kopce lesem a cesta odbočuje na sousední cestu „Jalovcovou stezkou“. Cesta odbočuje na kraji lesa doleva směrem na Nettetal. Za vesničkou překročíme Nette a pak po turistické stezce podél řeky do údolí.

Jdeme opět nad vodu přes nášlapné kameny a v dalším Selbachtalinu přicházíme do vysokého lesa, který díky impozantním útesům nabyl rázu soutěsky. Kráčíme podél zurčícího potoka vzhůru lesem a po polních cestách k útočišti, odkud máme před sebou úchvatné panorama. Pokračujeme v pěší turistice přes volné pole, mírně do kopce. Po přejezdu L10 pokračujeme k Dr. Park Heinricha Menkeho. Zde opět přejdeme L10, projdeme kolem pomníku Konrada Adenauera, projdeme kolem Raßbergu a brzy dorazíme k výchozímu bodu vysněné cesty.

4-  Heidehimmel Volksfeld

Trasa začíná na parkovišti u léčivého pramene „Sauerbrunnen“ v Nettetalu. Odbočka k výchozímu bodu, který se nachází u léčivého pramene „Sauerbrunnen“, nás dovede k rustikálním dřevěným schodům. Poté přicházíme na měkkou lesní cestu a po této cestě pokračujeme do Volksfeldu.

Výstup k impozantnímu Riethelskému kříži, doprovázený báječným panoramatickým výhledem, je zasazen do kořenitého jalovcového vřesoviště. Cestou pohodlně sledujeme hřeben a nové rozvojové území míjíme po lučních cestách, které obcházejí město. Po krátké lesní pasáži a volných loukách se dostáváme k dalšímu nádhernému panoramatu na rozcestí K63. Poté, co za sebou necháme Volksfeld, dojdeme po cestě k odpočívadlu.

Úzká stezka brzy stoupá na kopec Waberner Heide a s krásným výhledem téměř do všech stran zastavujeme u Waberner Wacholderhütte. Cesta přechází přes vřesoviště do lesa ke skalnímu výběžku Falkleyblick a nabízí jedinečný výhled na nízko položený Nettetal. Při troše štěstí můžeme na dalších lesních a lučních pasážích pozorovat divoké kamerunské ovce.

Cesta vede z kopce po okraji pole k Florianshütte a lesem sjíždíme širokými smyčkami dolů do údolí. Na konci túry se můžeme napít vody bohaté na železo u léčivého pramene „Sauerbrunnen“ pro zdravé osvěžení, než dorazíme po cestě k turistickému parkovišti.

5-   Prohlídka čtyř hor

Trasa začíná na parkovišti Erlenmühle v Mendigu. To nás přivede na příjezdovou cestu do idylického Kellbachtalu. Tam to začíná po cca.700 m. čtyřhorská túra do kopce. Ihned poté si můžete udělat odbočku do skalnaté oblasti „Rauhbuur“ s mohutnými tufovými kamennými zdmi. Jakmile vyjedeme z parkoviště Schweinsgraben na L82, pokračujeme po rustikálních lesních cestách. Pokračujeme do kopce přes druhý malý most v lese a na nás zapůsobí skalnaté soutěsky Marxe-Lay.

Krátce poté procházíme krásným smíšeným lesem. Než se dostanete na okraj lesa, neměli byste minout dub A v ostré zatáčce doleva! Následuje výstup na první horu Gänsehals, kde se nám naskytnou první výhledy na Laacherské jezero a kotlinu Neuwieder a oddechneme si. Další roklí stoupáme do kopce a pak pokračujeme na druhou horu pod Schmitzkopf s krásnými panoramatickými výhledy. Opět jdeme lesem po měkkých cestách až na horu č.3: Sulzbush.

Teď jdeme z kopce lesy, pak přes pole a louky. Zde překročíme L82 a projdeme kolem útočišťových jeskyní, písečných jeskyní. Abychom mohli vylézt na Hochstein, čtvrtou horu, potřebujeme určitou kondici. Po dosažení vrcholu se projdeme lesem k vyhlídkovým skalám Hochstein. Po pár metrech níže dorážíme do Genovevahöhle. Nyní stoupáme z kopce tichým lesem do Kellbachtalu, osvěžíme se u kyselky Erlenbrunnen a jedeme k výchozímu bodu.

6-   Waldseepfad Ried

Naše trasa začíná na idylickém břehu Riedener Waldsee a poté se vydáte podél Rehbachu do Riedenu. Na Sauerbrunnen, po přejezdu Rieden, se vydáme po rustikální cestě do lesa. Příjemná lesní cesta nás občas zavede pod kymácející se listí, občas pod šumícím baldachýnem listí do majestátního bukového síňového lesa.

Část rozsáhlých pastvin nám nabízí pohled na vysílací věž Husí šíje. Hadovitá cesta se vine opravdu do kopce hustým jehličnatým lesem. K vysílací věži se dostaneme krátkou polní hranou a kouzelnou lesní cestou v jedlovém lese, která je vždy otevřená a odměňuje nás při výstupu nádherným 360° panoramatickým výhledem na Vulkaneifel a Neuwiedskou kotlinu. Zde nejprve krátce projdeme smíšeným lesem, poté otevřenými poli až ke Gänsehalshütte s jedinečnými výhledy.

Poblíž parkoviště pro pěší turisty vede cesta souběžně s „Tour čtyř hor“. Na vyhlídce „Maifeldblick“ se obě cesty opět oddělují. Pak pokračujeme, někdy lesem, někdy přes volné louky, podél vyhlídky Udelsheck dolů k Riedener Waldsee.

7-   Wachholderweg

Trasa začíná u chaty Wabelsberger Wacholderhütte, která se nachází na horním okraji Langscheidu. Nyní objíždíme Wabelsberg krásnou krajinou vřesovišť s výhledy na zalesněné vrcholky východního Eifelu. Cesta nás nyní vede přes náhorní plošinu kolem Langenfeldu a kostela Eifeldom.

Cesta občas přerušovaná lesními pasážemi nás vede do kopce na Büschberg. Typické jalovcové vřesoviště pro Vordereifel nás zve ke krátké pauze na odpočívadle. Cesta před námi se brzy ponoří do lesa, kde dojdeme na křižovatku na sousední cestu „Bergheidenweg“. Nyní se široká lesní cesta vine dolů a sleduje živý potok do Nettetalu. Nyní jdeme opět krátce do kopce po travnaté cestě s výhledem do údolí. Zde cesta přechází do bukového lesa, vede opět z kopce směrem k Nette a my se vydáváme závěrečným stoupáním lesem zpět k výchozímu bodu.

8-   Sopečná stezka

Trasa začíná na Hochsimmerhalle v Ettringenu. V prvním úseku jdeme uvolněně přes Ettringen a luční cesta nás dovede až na vrchol Ettringer Bellberg. Výstup je odměněn fantastickým výhledem na sopky východního Eifelu. Kráčíme z kopce podél západního okraje kráteru k jižnímu otvoru kráteru. Po jižním proudu lávy se cesta dostává do lesa Kottenheimer Büden.

Sedm pokojů, které se nachází na úpatí škvárové stěny, jsou malé jeskyně, kde se lidé skrývali během druhé světové války. Pokračujeme až k jihovýchodnímu okraji kráteru. Nádherný výhled, který se nám zde otevírá, nám nabízí pohled na lom Bellberg a sopky Bellberg, Hochsimmer, Hochstein a Sulzbusch. V následující pasáži jdeme prudce dolů po zpevněných a přírodních cestách do Kottenheimer Winfeld.

Nyní pokračujeme směrem na Ettringen kolem skalního monumentu „Junker Schilling“, poté cesta křižuje potok. Poté dojdeme k minerálnímu prameni Hartborn, odpočineme si a dojdeme zpět do výchozího bodu.

9-   Pellenzer Seepfad

Naše trasa začíná na parkovišti u římské mohyly v Nickenichu. Nyní cesta nejprve krouží idylickým údolím, než při krátkém stoupání uvidíme impozantní jasanovou stěnu (Černou stěnu). To bylo vytvořeno sopkou Laacher See téměř 13.000 let pozadu. Po našem krátkém stoupání stojí za to udělat si odbočku a dát si pauzu na Hermann Hut s nádhernými panoramatickými výhledy. Nyní jdeme mírně z kopce po cestě kolem okraje povrchového dolu na Eppelsbergu. Smíšeným lesem před námi se dostáváme na odpočívadlo u Kruffer Waldsee. Po lesních cestách stoupáme na vrchol. Krátce předtím jdeme strmě do kopce podél skály, podél impozantního skalního výklenku na římsu Teufelskanzel, doprovázeni dalekými výhledy směrem na Kruft a kotlinu Neuwied. Pohodlná vysokohorská cesta nás nyní dovede k chatě „Am Kruffer Ofen“, poté pokračujeme serpentinami z kopce mohutným bukovým lesem a vyšlápneme přes volné pole k jezeru Laacher. Zde se nám otevírají nádherné výhledy na klášter Maria Laach.

Podél nedalekého břehu odbočíme vpravo po cestě a pokračujeme strmým stoupáním. Poté jdeme po pohodlných lesních cestách, přejdeme L 116 a smíšeným lesem až ke Keltskému stromořadí. Na posledním úseku trasy občas vidíme nádherné výhledy na Siebengebirge a Pellenz. Okrajem lesa jdeme obloukem podél sportoviště zpět k výchozímu bodu.

10-Monrealistický rytířství

Naše trasa začíná na vlakovém nádraží Monreal a cesta nás vede po přístupové cestě ke Staré faře. Pokračujeme historickým centrem města nad Dolním Schossbrücke. Sledujeme břehy řeky Elz, procházíme klidnou vilovou čtvrtí a ven do přírody. Nyní pokračujeme v pěší turistice po mírně stoupající cestě a zdoláváme stranu svahu nad Elzem, odkud se otevírá úchvatný výhled na hrady. Pokračujeme pohodlnými cestami přes Elztal, hlubokou roklí do kopce a dále loukami s nádherným výhledem. Po krátkém stoupání na Juckelsberg nás lavička zve k přestávce.

Tady cesta křižuje L 98 a zavede nás přes krátkou polní pasáž do lesa, než se před námi otevře výhled na Hochbermel a zasněný Thürelztal. Nyní nás hadovitý sjezd zavede přes strmý svah pokrytý zakrslými duby dolů do otevřené krajiny merlíků. Cesta prochází údolím k podjezdu železniční trati a potoka. Nyní míjíme spojovací cestu na „Hochbermeler dream path“ a úzkými cestami stoupáme na skalnatý hřeben. Zde cesta krátce sleduje hřeben mezi Elz a Thürelz a poté začíná sestup do Augstmühle.

Tady se oba proudy spojují a přechází se Elz. Nyní se dostáváme na sportovní hřiště Monreal a začínáme strmě stoupat, abychom se dostali k hradům Monreal ve výšce 100 metrů. dosáhnout výšky. Přes louku se nám naskytne nádherný výhled na Monreal a hrady nad lesem. Krátce nato odbočujeme do Philippsburgu. Poslední stoupání nás zavede ke stěnám Löwenburgu a po úzké cestě sjedeme do Monrealu, do výchozího bodu.

Pomohl vám náš článek? Nebo máte nějaké dotazy či návrhy k našemu tématu? Neváhejte a zanechte svůj komentář níže. Vaše dotazy, kritiky i komentáře uvítáme a rádi na ně odpovíme.