Horolezectví v Itálii

Na dovolenou v Itálii budete dlouho vzpomínat. V tomto článku najdete pár informací o horolezeckých túrách v Itálii.

10 nejkrásnějších horolezeckých túr v Itálii

1-    Cez výstup Oskara Schustera na Plattkofel

Od vchodu po drátěném laně přejdeme přes rampu. Pak jdeme na římsu ve skále lemující rokli. Odtud se jde strmě na římsu a my se držíme vpravo na stěnový schod. Dále nahoru pokračujeme opět mírně vpravo do dalšího stěnového stupně a nakonec jdeme žebrem do suťového kruhu. Poté, co toto překročíme a přelezeme skoby hladkým stěnovým stupněm, dojdeme ke krátkému žebříku.

Po úzké mezeře přes nástěnné schody přejdeme na pás, který je vystaven vlevo za rohem. Poté dojdeme po pravém okraji rokle až pod skalní věž, kterou zleva obejdeme, abychom dosáhli vrcholového hřebene. Následuje sestup přes jihozápadní bok k Plattkofelhütte nebo vlevo před ní na Friedrich August Weg. Tím se dostanete zpět k dolní stanici lanovky Langkofelbahn.

2-    Vertainspitze severní stěna Sulden

Na úpatí ledové stěny odbočíme doprava a stoupáme do kopce podél hrany ledu, mezi kolmou ledovou stěnou a skalami. Na trochu rovinatějším místě stoupáme do kopce na ledovec vlevo a máme nádherné místo k postavení na další římsu. Odtud jdeme pěkně rovně souvislým stoupáním (cca. 60°). Dále je stěna trochu nakloněná, ale stále musíte zůstat přivázaní, protože některé trhliny probíhají přímo skrz led. Nyní se stěna zplošťuje a my vidíme plošší místo na skalnatém hřebeni vpravo, kde je nejlepší vylézt nahoru a po hřebeni do kopce. Následující hřeben vede k předvrcholu, kde přejdete svah na východní straně na vrchol Vertainspitze a otevře se vám obzvláště krásný výhled na ledovcovou kotlinu a Hoher Angelus.

Z Vertainspitze sestoupíme na jihozápad přes blokový hřeben a překročíme kotlinu. Jedinými značkami jsou mohyly, ale při troše orientace lze cestu snadno najít. Pod Rosimjochem sestupujeme na Rosimferner a držíme se levého okraje ledovce, ať už po ledu, nebo po kamenech vedle. Poté, co necháme led za sebou, sjedeme sutí do Rosimtalu a brzy se vrátíme na dobře propracované turistické stezky. Jdeme vždy rovně, jak naznačují dřevěné cedule, směrem na Sulden. U dřevěné sochy kozorožce na Rosimbodenu odbočuje cesta do Suldenu. Pak odbočíme doleva a jdeme krásným horským borovým lesem dolů do údolí. Jakmile dorazíme do lyžařského areálu, jdeme po široké lesní cestě na sever. Krátce poté opouštíme sjezdovku vlevo a jdeme lesní cestou pod vlek. Po můstku přes potok dojedeme k malému vleku, který známe již z výstupové trasy a krátce poté dojdeme na parkoviště.

3-    Šikmý kamenný jihozápadní pilíř

Z parkoviště Egger Höfe v Antholz Mittertal jdeme po turistické stezce směrem k Rieserfernerhütte k stromořadí. Předtím cesta mírně klesá do 2040m. Přes velký příkop opouštíme cestu a stoupáme přes travnatý hřeben přímo k pilíři. Na začátku, od okraje ke vchodu, procházíme po plochých deskách a stále se můžeme snadno pohybovat bez lan. Vchod je ve výšce 2500m. a doba chůze je cca.2 hodiny.

Po dojezdu na poslední hřiště slaňujeme sedmkrát na slaňovací sjezdovce na trase Heimatbühne na jižní stěně pilíře. Jen krátkých 20m., pak 50-60 m každý. Orograficky musíme vždy zůstat mírně vpravo. Poslední stojan je trochu schovaný ve výklenku pod okrajem. Všechny slaňovací stojany jsou vybaveny karabinami a závěsy. Od paty zdi se vracíme stejnou cestou jako přístup.

4-    Krobath Metzger Korspite Nordkante

Z Riofreddo jedeme buď na kole nebo na elektrokole po lesní cestě do Kaltwassertal. Na konci údolí lesní cesta stoupá a vyjíždíme až do výšky cca 1220m. mořská hladina. Lesní cesta se zde rozděluje. Jdeme na levou vidličku a dostáváme se asi do 1320m. Nad hladinou moře se vydejte po turistické stezce č.618. Zde ukládáme kolo (e-bike) a jedeme po cestě. Při cca.1420 m. Tato cesta se také na hladině moře rozděluje a my odbočujeme vlevo na cestu č.630 směrem k bivaku „Carnizza di Riofreddo“. Odtud jdeme pěšky cca.45 min. bez cest, ve směru západ-jihozápad podél nápadné, žluté severní stěny od vrcholu žebříku ke vchodu na ca.1800 m. mořská hladina. Vjezd je na pravé křižovatce. Na začátku léta zde ještě můžete narazit na zbytky starého sněhu.

Přelézáme stávkující Kugyband západním směrem, kolem kamenných mužíků a některých drátěných pojistek, zpočátku na severní straně. V oblasti Pinnacolo del Vallone se nyní dostáváme na jižní stranu pohoří a sledujeme stezky. Tak se dostáváme na via ferratu východní Kaltwasserscharte. Nyní je to cca.50 metrů nahoru k průrvě a zpět dolů do Kaltwasserkar. Vrcholová oblast je také jištěna lany a není příliš snadné ji projít, protože štěrk není příliš pevný. Zpětně cesta č.627, ale je to lepší a lepší a dostáváme se na cestu č.618, která nás zavede zpět na kolo.

5-    Velká špička uší:

V první části délky lana je několik standardních háků a první jištění je navíc vybaveno dvěma profilovými háky. Zbytek má pouze mobilní zálohy. Na skále však máme mnoho dobrých možností, jak se zajistit klíny a přáteli. Slaňovací část jde po nastaveném slaňovacím svahu s normálními háky.

Začátek je od jezera Antholz a jdeme po cestě č.39. Po cca.500 m. Když dorazíme do Riepboden, dáme se před Steinovou pamětní deskou doprava. Krátce poté hledáme mohyly. Jdeme po nich a dále prudce stoupáme až k travnatému rameni. Odtud jasně vidíme velkou špičku uší. Odtud hledáme nejlepší způsob, jak se dostat nejprve směrem na Tuplenscharte (vchod). Doba výstupu trvá cca.2 až 2,5 hodiny

Z posledního stanoviště slaňujeme 3x60m. v přímé linii. V každém případě jsou také zřízeny slaňovací stojany. Odtud stoupáme lehkým stoupáním cca.100 m. do širokého příkopu. Poté se výstupovou trasou vrátíme zpět k výchozímu bodu u jezera Antholz.

6-    Bella e Cattiva – Val Di Ledro

Procházíme po staré silnici, která zpočátku vede krátkým tunelem, k závorě, kde je jízda zakázána. Krátkou chvíli pokračujeme po cestě, až dojdeme k síti proti padání kamenů, za kterou je cesta do kopce. Touto cestou stoupáme a přicházíme k pilíři s cestou Caino e Abele. Odtud jdeme vpravo nahoru na plochou skalní stěnu, na Via Plaisir. Když dorazíme ke kamenné pasti, pokračujeme směrem k jezeru Garda kolem malého rohu a dojdeme ke stěně, kde je vlevo trasa "Primavera". Na konci stěny pokračujeme po stezce, až za suťovinou dojdeme na roh cest „Messalina“ a „Via Bella e cattiva“. Trasa je značena černě.

Abychom sestoupili, jdeme vlevo po cestě výše, pak po cestě dolů na Ponalestrasse a touto zpět na parkoviště.

7-    Via Settimo Cielo – Val Di Ledro

Procházíme po staré silnici, která zpočátku vede krátkým tunelem, k závorě, kde je jízda zakázána. Krátkou chvíli pokračujeme po cestě, až dojdeme k síti proti padání kamenů, za kterou je cesta do kopce. Touto cestou stoupáme a přicházíme k pilíři s cestou Caino e Abele. Odtud jdeme vpravo pod skálu. Klesáme do klikaté zatáčky a dostáváme se do rohu pod převislou skalní stěnu. Dál zůstáváme na spodní cestě a po staré kamenné zídce se opět přibližujeme ke skalní stěně. Tam jdeme mírně do kopce ke skalám a na začátek lezecké túry u rázové plotny, kde je tabule s názvem cesty.

Abychom sestoupili, jdeme vlevo po cestě výše, pak po cestě dolů na Ponalestrasse a touto zpět na parkoviště.

8-    Kluckner Sartori – Parete Dallas

Z našeho výchozího bodu Arco/San Martino jdeme po ulici pod Parete Dallas. Po levé straně štěrkovny nás luční cesta vede mezi plantážemi, kde se hned vydáme vpravo přes starou železnou bránu a pak po úzké štěrkové cestě do kopce k prolézačce. V lezecké zahradě zůstáváme úplně vpravo, kde je Kluckner/Sartori označen jako poslední túra v lezecké zahradě.

Od východu odbočíme vpravo a jdeme po cestě podél okraje skály. Pak jdeme opět vpravo podél mohyl po cestě k turistické stezce. Poté sestoupíme po turistické stezce do San Martino/Arco.

9-    Ferrata Corna Delle Capre – jezero Iseo

Začneme na parkovišti u odbočky na Splazza di Sopra Alm a jdeme po pěšině směrem k vysokohorské chatě, ale projdeme kolem ní z horní strany a dostaneme se přímo ke vchodu pod skalní stěnu.

Tip: Pokud nepřijedete autem těsně před Splazza di Sopra Alm a vaše auto může. Pokud zaparkujete níže, kde je cesta ještě vyasfaltovaná, budete si muset na výstup a sjezd nechat více času.

Na louce na vrcholu Corna delle Capre nechte své vybavení na via ferraty! Od konce ferraty po prudkém C-lezení jdeme cestou lesem prudce dolů. Dole se dostaneme na turistickou stezku, po které se pak vydáme ke vchodu. Poté se vracíme zpět na parkoviště již dříve známou výstupovou trasou.

10- Follia D'Estate – Croce Di Ceniga

Z parkoviště jdeme k Roman bridge a odbočíme doleva směrem na Monte Colt. Hned za olivovými terasami neodbočujeme doprava, ale rovnou do lesa na lesní cestu. Po krátkém výšlapu odbočuje doprava cesta, po které jdeme do kopce k prolézačce. Z lezecké zahrady jdeme do kopce podél stěny a dojdeme k Follia d' Estate, což je jedna z prvních vícedélkových túr podél lezecké zahrady.

Na konci trasy můžeme sestoupit vpravo po slabě červeně značené cestě a dostat se na turistickou stezku dále dolů. Tudy sestupujeme na parkoviště. Alternativně můžete jít až k vrcholovému kříži a po dobře značené cestě zpět do Cenigy a poté u římského mostu odbočit doprava na parkoviště.

Pomohl vám náš článek? Nebo máte nějaké dotazy či návrhy k našemu tématu? Neváhejte a zanechte svůj komentář níže. Vaše dotazy, kritiky i komentáře uvítáme a rádi na ně odpovíme.